Navigace
Obsah
Kulturní a technické památky
Obsah se připrasvuje
novogotická kaple svatého Josefa
Železniční most u Červené nad Vltavou
Jedná se o nejvyšší železniční most v ČR. Jeho výška nad dnem údolí je 68 m, ovšem nad hladinou vodní nádrže Orlík jen 35 m. Most s příhradovou konstrukci s kamennými pilíři převádí jednokolejnou trať z Tábora do Písku přes vzdutou hladinu Vltavy přehradní nádrže Orlík. Most byl postaven v letech 1886–1889. Poprvé v českých zemích bylo užito u středního pole letmé montáže bez použití podpůrného lešení. Bylo použito jeřábů s vyloženými rameny, které pojížděly po horních pásech již hotových nosníků.
Most na "Staré cestě" dnes pod hladinou přehrady
Nedaleko Podolského mostu se při nízkém stavu vody objevuje jednoobloukový kamenný most z 19. století, který zde zůstal spolu se silnicí vedoucí k původnímu Podolskému řetězovému mostu.
Kříže
"Proč po cestách tolik svatých křížů se staví ? Aby cestou jdoucí pocestní pohledíc na kříž, se upamatovali na přehořké umučení a smrt Krista Spasitele našeho a jemu buťo krátkou modlitbičkou aneb pobožným vzechnutím že tu nám tak velkou láskou prokázanou vděčni byli, za druhé aby pekelný duch a zlí lidé toho znamení svatého kříže se báli a celému okršlku toho místa, jak lidem tak dobytku a osení buď skrze povětří neb jiný zlý oučinek škoditi nemohli".
Kapucín Jan Třeboňský: Kniha naučení a příkladův ( 1745 )
V obci se nacházejí dva dřevěné kříže s plechovým korpusem Kristova těla. Jeden z křížů je umístěn na lesním rozcestí za vsí a druhý v centru obce.
Vzpomínáme
"Postaveno na památku Josefu Skalákovi z Temešváru, který se stal obětí 1. světové války"
Archeologie v katastru obce
Ve střední a mladší době bronzové, tedy přibližně před třemi a půl až třemi tisíci lety, bylo území v okolí Temešváru hojně využíváno lidmi. Mimo jiného o tom svědčí četné nálezy depotů bronzových artefaktů. Depoty jsou hromadné nálezy předmětů, které byly uloženy pod zem, jedná se tedy vlastně jakési poklady. V některých případech může mít toto uložení rituální charakter, ale časté nálezy poškozených předmětů a jejich zlomků v kombinaci se slitky mědi svědčí o jejich uschovávání pro další přetavení a výrobu nových artefaktů. S tímto fenoménem doby bronzové se nikde nesetkáváme v takové míře jako v prostoru jižních Čech, a především Písecko má zde výjimečné postavení. Na katastrálním území Temešváru v lese Sloupovna došlo v minulosti k nálezům 
hned několika depotů. Již v roce 1888 zde protivínský stavitel Brabec nalezl 7 bronzových sekerek z přelomu starší a střední doby bronzové. Výjimečný nález se podařil v roce 1965 Jaroslavu Soukupovi na prostoru, kde probíhaly lesní práce, objevil 8 náramků zdobených rytou výzdobou, které datujeme do střední doby bronzové. Zatím poslední nález byl učiněn v roce 2015 za pomoci detektoru kovů. Neznámý, leč poctivý nálezce odevzdal do sbírek Jihočeského muzea soubor 76 slitků mědi doplněných 5 zlomky bronzových předmětů, mezi kterými nechyběl zlomek sekery nebo srpu. Po ohledání místa archeology bylo zjištěno, že poklad byl původně uložen v keramické nádobě společně s kusem neurčeného textilu. Díky ukládání depotů v době bronzové dnes poměrně dobře známe spektrum jedněch z nejstarších kovových výrobků na našem území. Bronzové náramky z Temešváru se staly součástí stálé expozice Prácheňského muzea v Písku, kde je možné si je prohlédnout společně s dalšími významnými nálezy nejen doby bronzové na Písecku.
Podolský most
Stádlecký most
Kaplička
