Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Datum a čas

Dnes je sobota, 23. 11. 2019, 2:08:46

Navigace

Obsah

logo    Historie obce Temešvár

Obec Temešvár vznikla na místě panského dvora, vesnice byla pojmenována Nová Ves, brzy však byla přejmenována na Temešvár.

Pravděpodobně nejstarší záznam nalezený v kronikách se podařilo nalézt ve fondu Velkostatek Chřešťovice, inv.č.51, stará sign.V AU 1/8, karton 8. Léta páně 1717. Název obce je poprvé zmiňován v matriční knize narozených, oddaných a zemřelých pro farnost Chřešťovice, kam obec spadala. V letech 1716-1719 je v matrice postaru používán název obce Nová Ves. V roce 1720 v zápisech obec nefiguruje teprve ke dni 28.září 1721 se poprvé objevuje název obce Themeswar. Toto je pravděpodobně nejstarší záznam o změně názvu naší obce. V pozdějších či jiných rukopisech je obec zmiňována jako Nová Ves jinak Temešvár, nebo je původní název přeškrtnut a nahrazen novým názvem. Žádný oficiální záznam o přejmenování obce se zatím historikům nepodařilo objevit. Novější název Temešvár získala podle města Temešvár v Rumunsku, kde rakouská vojska porazila tureckou armádu.

1721

Temešvár býval v historii zemědělským sídlem, postupně však zaznamenal úbytek obyvatelstva a v současné době zde žije kolem 125 stálých obyvatel. Děti dojíždějí do školy do Záhoří, případně do Písku, dospělí obyvatelé pracují převážně v Písku, ale je zde i několik soukromých podnikatelů. V obci je rušněji především v letní turistickou sezónu, kdy se krásné okolí Orlické přehrady plní výletníky a rekreanty ubyvatovanými v okolí obce.

 

Bitva u Petrovaradína (5. srpen 1716) představovala první velkou bitvu mezi Habsburky a Osmanskou říší v 18. století. Princ Evžen Savojský v ní překvapil a rozprášil podstatně silnější armádu velkovezíra Damada Aliho, čímž odrazil ofenzívu tureckých vojsk proti významné pevnosti. Petrovaradín. Zároveň si uvolnil ruce k dobytí Temešváru a vyhnání tureckých jednotek z Temšského Banátu. Prvním cílem Turků bylo město Petrovaradín, které představovalo klíčovou pevnost a zásobárnu habsburských vojsk na Dunaji. Princ Evžen se však rozhodl pro riskantní variantu, která se zcela příčila soudobým konvencím: v noci na 5. srpna v skrytu překročil rozvodněný Dunaj přímo pod tureckými hlavními pozicemi a časně ráno zaútočil na překvapeného nepřítele.

hrdina

                                                              Eugen Savojský o rok později u Bělehradu

Vítězství prince Evžena Savojského nad trojnásobnou přesilou Turků bylo ohromující. Třicet tisíc Turků včetně velitele janičárů a temešvárského paši zůstalo ležet na bojišti. Zbytek armády bezhlavě prchal k Bělehradu. Do rakouských rukou padla turecká válečná pokladna s pěti miliony zlatých, sto sedmdesát děl, zásoby potravin pro celé tažení… Rakouské ztráty, uvážíme-li dobu trvání bitvy a ohromnou přesilu nepřátel, byly poměrně nevelké: pouhých osm tisíc mrtvých a raněných. Sám princ Evžen si v průběhu boje dvakrát zachránil život jen včasným výstřelem ze svých pistolí. Jakmile se zpráva o vítězství rakouských vojsk dostala do Říma, přikázal Svatý otec na oslavu porážky muslimů zvonit ve všech kostelech a princi Evženovi jako obránci křesťanstva poslal darem ozdobný klobouk a drahocenný meč.